Brigáda Nazair

Historie

Pěší obrněná brigáda. Vznikla krátce po obsazení tohoto knížectví a jeho přičlenění k Císařství. Po dlouhou dobu byl Nazair jednou z nejsevernějších provincií a tvořil tak hranici říše se sousední Cintrou, oddělenou pohořím Amell. V první válce se tak Nazair logicky zapojil právě do bojů o Cintru, zejména při dobývání měst a pevností.  Brigáda se účastnila i potlačení povstání v Nazairu před druhou válkou. Většina vojáků zůstala pevně věrná Císaři a neváhali podnikat nájezdy na své vzbouřené spoluobčany. Přestože nešlo o vyhlazovací válku, tj. nedocházelo k pálení vesnic či měst bez rozmyslu, usvědčení vzbouřenci byli bez milosti zmasakrováni. Potlačení vzpoury tak proběhlo hladce, neboť spousta vojáků brigády Nazair podporovala názor, že pokud si jejich omezenější spoluobčané neuvědomují, jaký pokrok a rozvoj Císařství přináší, nemají právo v říši vůbec existovat.

Během druhé války se brigáda aktivně účastnila tažení na Sever a likvidace opevněných center odporu. Nestihla ji žádná porážka, jelikož u Brenny bojovaly pouze jízdní brigády. Neporažený Nazair se tak ke konci války stáhl za Jarugu a vytvořil stabilní obranu hranice. V období příměří se občas zapojí do nějaké šarvátky o pohraniční pevnůstky, ovšem nepouští se do větších akcí. Svou energii naopak investuje do příprav na možnost, že se brigáda opět v plné síle vydá na sever.

Výstroj

Jelikož se jedná o pěší jednotky složené převážně z těžkooděnců, je rychlost přesunu brigády poněkud pomalejší. Zároveň i celá její logistika je poměrně složitá, neboť kromě těžké pěchoty brigáda disponuje i slušným počtem obléhacích zbraní. Nehodí se tedy pro pronásledování, rychlé údery ani záškodnickou činnost. Naopak vyloženě exceluje v otevřených polních bitvách a při dobývání měst a pevností. Pod jejich praporem již nejedno město poznalo, že modré růže z Nazairu mají hodně ostré trny.

Tradiční Nilfgaardské černé prapory jsou pro Nazair modifikovány – žluté slunce má plný střed, jenž zdobí modrá růže, stejně jako každý voják nosí s hrdostí odznak modré růže na žlutém štítku. Brigáda početně patří k těm větším, disponuje přibližně 9 000 vojáky, přičemž hlavní údernou silou jsou těžkooděnci vyzbrojení pavézami nebo kůsami. Proti útokům jízdy má k dispozici i několik oddílů těžkých pikenýrů. K brigádě dále patří oddíl lehké jízdy, který ji zajišťuje při přesunech a provádí průzkumnou činnost, a také početné oddíly sapérů. K tomu disponuje lehkou i těžkou obléhací technikou. Lehké kusy s oblibou používá i při polních bitvách. Preferovanou poboční zbraní je palcát, nebo krátký tesák se širokou čepelí.

Je tedy zjevné, že brigáda Nazair je velmi soběstačnou jednotkou, jejíž úspěchy během Nilfgaardského tažení na Sever jsou nezanedbatelné.